Den 21. - Den nakupovaci (Tabriz)

Jsme ve starem znamem Tabrizu a presvedceni, ze tuhle cestu zkratime, je uz definitivni. Cestovani jest naplneno a pred nami jak modla sviti vidina cundru v klidu nekde na Sumave, s burtama na ohni a pivkem ze samosky na navsi. Zvlastni, tahle utikat domu. Ale proste to tak ma byt... Tezko to doma nekdo pochopi.
Tak aby nas neposlali zpatky, travime tenhle den nakupovanim darku pro nase polovicky, ctvrtky a patky. Nejdriv ovsem porizujeme jizdenky zpet do Istambulu (na doporuceni pruvodce Nassera) u cestovky v centru. Vychazeji nas na 88 USD, coz se nam zda jako slusna palka, asi jsme se meli nejdriv optat u kancelari na autobusaku. Ale na to uz je pozde. Odjizdime zitra vecer.
Nasleduje prohlidka mistniho muzea, ktere je kupodivu hodne dobre vybavene nalezy z okolnich provincii, a prohlidka Modre mesity. Ta se kdysi pri zemetreseni cela rozsypala a mistni ji pak znovu celou postavili. Z vnitrni vyzdoby je dochovana jen cast, ale kdysi to musela byt uzasna stavba. Rovnou ukajime i cast svych konzumnich choutek a kupujeme neco historickych suvenyru s replikami plastik z Perseopole.
Zaludky chlacholime zas davkou varenych fazoli (je to vubec zajimava zivnost, co tu provozuje pan, jemuz rikam Kebule. Rano hodi do hrnce par kilo fazoli, zapali pod hrncem. Cely den chodi lidi v obleku i v teniskach. Kebule kazdemu nabere na talirek trochu fazoli, otevre mu k tomu limosku ZamZam a, az host jen tak rukama sporada jednu fazoli po druhe, vyinkasuje jednoho chomeiniho. A tak to bezi kazdy den. V celem meste ma jen jedinou konkurenci a to je chlapik, ktery sidli hned vedle a u ktereho to funguje naprosto stejne)
K veceru se setkavame s dalsi dvojici zcestovalych Brnaku, Michala a Martinu. Taky po mesici cesty, taky po navsteve Perskeho zalivu a taky s pusou plnou nadavek na vedro a bidnou dopravu tam na jihu. Spolecne pak davame caj a neuveritelne odpornou vodnici, ktere se v podstate ani nedotkneme, zatimco mistni bafaji jak o zivot.
Vecer jeste travime chvili na netu a snazime se domluvit zaverecny cundr po Sumave. Lec nase pisecka banda se k nicemu nema. Uvidime.
Pred usnutim na pokoji jeste sepisujeme posledni pohledy domu.